Český spolek pro komorní hudbu oslaví na podzim 125 let své existence a při této příležitosti představí novou dramaturgii. Spolek, který je jednou z nejstarších hudebních institucí u nás, vznikl na podporu koncertní činnosti mladého Českého kvarteta. Dnes na jeho koncertech dostávají prostor významná jména české i světové komorní hudby. Spolek čekají také personální změny. Stávající Radě ČSKH v květnu končí mandát, poté bude jmenována nová.
„Program 125. sezony Českého spolku pro komorní hudbu, který je o rok a čtvrt starší než Česká filharmonie, se výrazně liší od dramaturgie sezon předchozích. Rozdíl spočívá v tom, že oba hlavní cykly nesou v záhlaví konkrétní název. Ten pondělní s názvem Jubilejní cyklus k 125. výročí Českého spolku pro komorní hudbu obsáhne pestrou paletu komorních děl z epochy klasicismu a romantismu v konfrontaci s českou hudbou, zatímco středeční cyklus s názvem Mistrovská díla české komorní hudby je kompletně vyhrazen českým skladatelům a celé řadě jejich reprezentativních děl, která jsou zároveň nepominutelnou a trvale živou součástí světového kulturního dědictví,“ říká dramaturg Českého spolku pro komorní hudbu Ludvík Kašpárek.
Cyklus I nabídne například koncerty Zemlinského kvarteta nebo PhilHarmonia Octet Prague, během večerů Cyklu II zahraje Pražákovo nebo Stamicovo kvarteto či Lobkowicz trio. Oba cykly pak orámují tři vystoupení rezidenčního souboru, kterým ve 125. sezoně bude Klavírní kvarteto Josefa Suka. Na podvečerních koncertech v Sukově síni se publikum setká s řadou českých hudebníků. Přehlídku klavíristů – Martin Kasík, Miroslav Sekera, Jan Bartoš a Boris Krajný – doplní mezzosopranistka Markéta Cukrová, houslista Roman Patočka nebo klarinetista Jan Mach. Cyklus dopoledních koncertů v Sále Martinů v Lichtenštejnském paláci přivítá houslistu Milana Al Ashhaba s Adamem Skoumalem nebo varhaníka Aleše Bártu.
Historie spolku sahá k datu 10. října 1894, kdy se v Rudolfinu uskutečnil zahajovací koncert. Tehdejší česko-německá Jednota pro komorní hudbu neposkytovala dostatečný prostor pro české interprety a skladatele a díky aktivitě mecenáše Josefa Hlávky, prvního předsedy Spolku, došlo k ustavení instituce českého Komorního spolku, v němž se koncentrovaly všechny snahy po pořádání pravidelných koncertů.
